Arthur Schnitzler (1862-1931)
Rakouský dramatik, prozaik, lyrik a esejista. Syn známého židovského lékaře. Na univerzitě ve Vídni studoval medicínu, specializoval se na nervové a krční choroby. Distancoval se od politiky a odmítal nacionalismus. Vedle Huga von Hofmannsthala (1874-1929) hlavní představitel vídeňské moderny přelomu století, mistr psychologického dramatu i novely. Jeho dílo se vyznačuje impresionistickou senzibilitou, hudebností, melancholií, pronikavostí i sociálním soucitem. Ústředním tématem jsou láska a smrt jako dva protipóly života. Rád používal vnitřní monolog. Zemřel v rodné Vídni.

  • Anatol, 1893
  • Casanovův návrat do vlasti (Casanovas Heimfahrt), 1918
  • Cesta do šíra/Cesta svobody (Der Weg in's Freie), 1908
  • Jedno vídeňské mládí (Eine Jugend in Wien), 1968
  • Kolo/Rej (Reigen), 1900
  • Mezihra (Zwischenspiel), 1906
  • Milkování (Liebelei), 1895
  • Paní Beata a její syn (Frau Beate und ihr Sohn), 1913
  • Poručík Gustík/Lieutenant Gustl (Leutnant Gustl), 1901
  • Profesor Bernhardi (Professor Bernhardi), 1912
  • Slečna Elsa (Fräulein Elsa), 1924
  • Snová novela (Traumnovelle), 1926
  • Širá krajina (Das weite Land), 1911
  • Tereza (Therese), 1928
  • U zeleného papouška (Der grüne Kakadu), 1899
  • Udatný Kasián (Der tapfere Cassian), 1910
  • Umírání (Sterben), 1895
  • Únik do temnoty (Flucht in die Finsternis), 1931
  • Zvádzanie (Verführung), 1924
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987