Paul van Ostaijen (1896-1928)
Vlámský básník, prozaik a teoretik umění, vedoucí osobnost vlámského expresionismu a jeden z nejvýznamnějších evropských básníků své doby. Narodil se v Antverpách. Debutoval jako básník v atmosféře literatury dandysmu a unanimismu, později ovlivněn německým humanistickým expresionismem a dadaismem. Psal i prózy, eseje, literární a výtvarnou kritiku. Jeho vlastní poetika vychází z tzv. "organického expresionismu", kterým chtěl dosáhnout "čisté lyriky". Zemřel v Miavoye-Anthée.

  • Básně (Gedichten), 1928
  • Bordel Iky Log (Het bordeel van Ika Loch), 1926
  • Expresionismus ve Flandrech (Ekspressionisme in Vlaanderen), 1918
  • Kolem vlámského problému (Rond het Vlaamse Probleem), 1920
  • Music-Hall, 1916
  • Návod na použití lyriky (Gebruiksaanwijzing der Lyriek), 1926
  • Obsazené město (Bezette stad), 1921
  • První kniha Schmollova (Het eerste boek van Schmoll), 1928
  • Sebrané spisy (Verzameld werk), 1952-56 (4 díly)
  • Signál (Het sienjaal), 1918
  • Stronkova banda (De bende van de Stronk), 1932
  • Svátky Strachu a Trýzně (De Feesten van Angst en Pijn), 1928
  • Tanec gnómů, 1990
  • Trust lásky k vlasti (De trust der vaderlandsliefde), 1925
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Slovník severských spisovatelů, Libri, Praha 1998
    http://www.schrijversnet.nl/ostaijen.htm