Ivan Minčov Vazov (1850-1921)
Bulharský básník, prozaik, dramatik a překladatel. Narodil se v Sopotu. Roku 1870 se připojil k bulharské revoluční emigraci, po čtyřech letech se však vrátil a zapojil se do příprav na povstání. Po jeho neúspěchu v roce 1876 utekl přes Cařihrad do Rumunska. Po osvobození Bulharska se věnoval organizační a politické činnosti. V letech 1882-85 vydával časopis 'Nauka'. Poté žil až do roku 1889 v Oděse. V roce 1890 založil časopis 'Dennica'. V letech 1897-99 byl ministrem osvěty. Dominantou Vazovova díla je osvobozenecká romantika s obranným, oslavným i kritickým patosem. Zemřel v Sofiji.

  • Balkánské písně, 1951
  • Borislav, 1909
  • Bulharka a jiné novely, 1949
  • Carevna z Kazaláru
  • Chašové
  • Do propasti (Kăm propast), 1910
  • Epopej zapomenutých (Epopeja na zabravenite), 1881-84
  • Gusle (Gusla), 1881
  • Hlasy (Zvukove), 1893
  • Itálie (Italia), 1884
  • Ivajlo, 1913
  • Kariéristi (Službogonci), 1903
  • Korouhev a gusle/Zástava a gusle (Prjaporec i gusla), 1876
  • Májová kytice (Majska kitka), 1880
  • Mitrofan, 1881
  • Nedávno (Neotdavna), 1881
  • Nemilí - nedrazí (Nemili - nedragi), 1883
  • Nová země (Nova zemia), 1896
  • Novely a povídky (Povesti i razkazi), 1891-93
  • Pod jařmem (Pod igoto), 1889-90
  • Pod kanonádou vítězství (Pod gărma na pobedite), 1914
  • Pod naším nebem (Pod našeto nebe), 1906
  • Přimluvte se u ministra
  • Ruska, 1883
  • Slivnica, 1886
  • Sosna (Borăt), 1870
  • Stesky Bulharska (Tăgite na Bălgarija), 1877
  • Strejcové (Čičovci), 1885
  • Svetoslav Terter, 1907
  • Šeřík mi zavoněl (Ljuleka mi zamirisa)
  • Tři poémy
  • Velká Rilská poušť (Velikata Rilska pustiňa), 1904
  • Výbor z díla, 1950 (2 díly)
  • Vykoupení (Izbavlenije), 1878
  • Zavoňal mi orgován (Lulaka mi zamirisa), 1919
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Slovník světových literárních děl M-Ž, Odeon, Praha 1988