Maimonides (1135-1204) - hebrejsky Moše ben Maimon
Židovský myslitel, filosof a lékař. Narodil se v Córdobě. Žil ve Španělsku, Maroku, Palestině a Egyptě. Byl ovlivněn Aristotelem, jeho filosofické úvahy jsou neseny přesvědčením, že mezi náboženstvím a filosofií nemůže existovat rozpor, protože se v podstatě kryjí s rozumovým poznáváním. Člověk je spojení hmoty a formy, těla a duše, vrozená duše je ale stejně smrtelná jako tělo, proto varuje před pozemskými představami o životě na onom světě. Formuloval svých třináct článků víry a systematicky zpracoval talmudické rabínské právo, vytvořil syntézu judaismu s některými prvky aristotelismu a novoplatónismu. Jeho dílo mělo velký vliv na židovskou filosofii i na křesťanskou scholastiku. Zemřel v Káhiře.

  • Kniha světla (Kitáb al-širadž)
  • Mishneh Torah
  • On Happiness
  • On Resurrection
  • On The Terminology Of Logic
  • On The Unity Of God
  • Průvodce zmatených (More nebuchim), 1190
  • Sefer harfuot
    Kolektiv autorů: Filosofický slovník, Olomouc, Olomouc 1998
    http://www.newadvent.org/cathen/09540b.htm