Slovenský obrozenecký spisovatel a katolický kněz,
autor satir a epigramů. Zakladatel tradice novodobé slovenské krásné prózy.
Narodil se v Predmieri u Žiliny. Jako první se pokusil o kodifikaci
slovenského spisovného jazyka na základě západoslovenského nářečí
(používal g místo j, w místo v). Ve svém
díle vyjadřoval pocity a názory soudobého člověka, který se vymaňoval ze
stavovských konvencí a feudální ideologie. Zdůrazňoval právo člověka na
svobodnou volbu svého stavu i lásky. Později, po sporech s bernolákovci o
spisovný jazyk, opustil pokrokové názory svého mládí a věnoval se výhradně
tvorbě náboženských děl.
René mláďenca príhodi a skúsenosťi, 1784/85 (2 díly)
Slovenské dvojnásobné epigrammatá, 1794
Veselé účinky a rčení/Veselé príbehy a výroky, 1795
Balajka Bohuš: Přehledné dějiny literatury I., SPN, Praha 1992
Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993