Eduardo Acevedo Díaz (1851-1924)
Uruguayský spisovatel, novinář, historik, politik a diplomat. Významný prozaik, v podstatě zakladatel uruguayského románu. Narodil se ve městě Villa de la Unión. Na univerzitě v Montevideu nedokončil studium práv a vrhl se do politických zápasů. Na sklonku století zastával významné státní funkce, působil ve Spojených státech či Rakousku-Uhersku. Později však byl několikrát vězněn, řadu let strávil v argentinském exilu. Psal historické romány a povídky na témata bojů za nezávislost Uruguaye a občanských válek mezi stoupenci dvou politických stran "blancos" a "colorados". Vydal také eseje o dějinách a kultuře laplatské oblasti. Zemřel v argentinském Buenos Aires.

  • Arroyo Blanco, 1898
  • Boj v rozvalinách (El combate de la tapera), 1892
  • Brenda, 1884
  • Domorodka (Nativa), 1890
  • Ismael, 1888
  • Kopí a šavle/Oštěp a meč (Lanza y sable), 1914
  • Minés, 1907
  • Laplatský mýtus (El mito del Plata), 1916
  • Samota (Soledad/Solitude), 1894
  • Vojenské epochy v laplatských zemích (Épocas militares en los países del Plata), 1911
  • Výkřik slávy (Grito de la gloria/The Battle Cry Of Glory), 1893
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Slovník spisovatelů Latinské Ameriky, Libri, Praha 1996