Pražský německý prozaik, lyrik, dramatik, esejista, filosof kultury, literární a umělecký kritik židovského původu, přesvědčený pacifista a sionista. Organizátor pražského německého literárního světa a propagátor české kultury v zahraničí (zejména Leoše Janáčka a Jaroslava Haška). Byl přítelem a biografem Franze Kafky, jehož dílo vydal z pozůstalosti. Během studia práv si oblíbil filosofii a Schopenhauera, pod jehož vlivem formuloval svůj indiferentismus. Schopenhauerovský pesimismus však překonal a později dokonce i odmítal. Byl přesvědčen o reálné existenci nekonečna, ve kterém však nezaniká rozmanitost individualit. Odmítal pseudovlastenectví a pokrytectví. Kromě významné historické románové trilogie napsal i autobiografické novely ze staré Prahy, romány ze židovského prostředí a zábavné milostné romány. V roce 1939 emigroval do Palestiny, kde se podílel na budování samostatného židovského státu. Až do své smrti byl dramaturgem izraelského státního divadla, od roku 1948 navíc i hudebním kritikem. Zemřel v Tel Avivu.