Pražský německý prozaik, lyrik, dramatik,
esejista, filosof kultury,
literární a umělecký kritik židovského původu,
přesvědčený pacifista a sionista. Organizátor pražského německého
literárního světa a propagátor české kultury v zahraničí (zejména
Leoše Janáčka a
Jaroslava
Haška). Byl přítelem a biografem
Franze Kafky,
jehož dílo vydal z pozůstalosti. Během studia práv si oblíbil filosofii
a Schopenhauera, pod jehož vlivem formuloval
svůj indiferentismus. Schopenhauerovský pesimismus však překonal a
později dokonce i odmítal. Byl přesvědčen o reálné existenci nekonečna,
ve kterém však nezaniká rozmanitost individualit. Odmítal
pseudovlastenectví a pokrytectví. Kromě významné historické románové
trilogie napsal i autobiografické novely ze staré Prahy, romány ze
židovského prostředí a zábavné milostné romány. V roce 1939
emigroval do Palestiny, kde se podílel na budování samostatného
židovského státu. Až do své smrti byl dramaturgem izraelského státního
divadla, od roku 1948 navíc i hudebním kritikem. Zemřel v Tel Avivu.