Leopold Čada (1914)
Český básník, publicista narozený v Ostravě-Přívozu. Pochází z rodiny dělníka Vítkovických železáren. Navštěvoval obecnou školu ve Vítkovicích (1920-25) a měšťanskou školu tamtéž (1925-29). Jeho přáním bylo studovat na učitelském ústavu, pro nedostatek finančních prostředků musel od tohoto úmyslu upustit a na přání rodičů se vyučil v letech 1929-32 soustružníkem. Literárně začal tvořit roku 1934 pod vlivem své matky a první práce otiskoval v Moravskoslezském deníku za redakce V. Martínka a v Literárním kruhu, který řídil R.F.Šimek. Po tříleté nezaměstnanosti, během níž působil jako statista v ostravském divadle, a po vojenské službě na Slovensku (1936-39), byl 1940-74 zaměstnán ve Vítkovických železárnách. Zpočátku jako soustružník, pak jako technický úředník, protože při zaměstnání vystudoval střední školu. Publikoval v časopisech a novinách, pracoval na různých edicích (Moravská lyrika, Leopold Čada svým přátelům, knihy Kroužku bibliofilů a Malá kronika Vítkovic). V letech 1960-64 byl redaktorem kulturní rubriky podnikového časopisu VŽKG Jiskra, 1967-89 vedoucím redaktorem závodního časopisu VŽKG Odpich. Z poslední stránky Odpichu udělal malé zrcadlo kultury Ostravska. Otiskoval zde básně a povídky různých autorů, fejetony J. V. Sládka s janáčkovskou tematikou. Právě Sládek se stal Čadovým přítelem a doprovázel Č. tisky obrázky. Do časopisu Odpich přispívali také M. Rusinský svými knižními kritikami, V. Závada, Z. Bár, M. Rafaj a M. Podešvová. Č. sám v něm otiskuje kulturní zprávy, kritiky, recenze, poznámky, sleduje bibliofilské hnutí. Na předních stránkách čteme jeho fejetony o proměnách přírody spojené s pracovní etikou, vzpomínky, portréty, glosy o kulturních akcích. Roku 1968 začíná Čada vydávat bibliofilské tisky "regionálních" umělců. Zaměřuje se hlavně na krajové autory (V. Závadu, V. Martínka, M. Rusinského, Z. Bára, M. Podešvovou, F. Horečku, F. Lazeckého. B. Pavloka, L. Kaňoka atd.) a na autory méně známé (M. Glabazňovou, V. Renče, J. A. Kalužovou). Každý z tisků je ilustrován opět zejména krajovými výtvarníky (J. V. Sládkem, F. Podešvou, J. Hinčicou, J. Pivovarskou atd.). Do roku 1999 jich vyšlo více než 220. První Čadova knížka, soubor povídek a básní nese název Osudy a písně (1936). Román Mučedníci (1937) byl vydaný vlastním nákladem. Soubor pěti lyrických próz Halucinace (1938) byla poprvé uveřejněna v Šimkově Literárním kruhu. Všechny tři knížky měly příznivý ohlas v tisku, kritici mluví o mladém nadaném básníkovi, jeden dokonce vyslovuje jméno Vrchlického - má zřejmě na mysli Čadovu přírodní a meditativní lyriku a jeho veršovou schopnost s náznakem zpěvnosti. S MUDr. Vojtěchem Renčem a s místeckým knihovníkem Danem Gawreckim založili roku 1939 edici Moravská lyrika. Jako čtvrtý svazek této edice měla vyjít Čadova sbírka Paleta Naděje, ta však neprošla protektorátní cenzurou. Vyšla až v roce 1941. V próze Stín dávných dní (1968) zdůrazňuje úlohu člověka - jednotlivce. V povídce Písmo času (1969) využívá fantazie a imaginace. Ve sbírce Větrný čas shrnuje Č. své básně od roku 1938 do roku 1973. Jsou poznamenány smutkem nad prchajícím časem. Básnické skladby Jednou se vrátíme (1979) a Cestou domů (1982) jsou výrazem vděčného obdivu nad darem života i nad dary přírody, díkem za to, že jsme mohli žít plně, zaujati svým úkolem sloužit životu. Některé autorovy básně byly zhudebněny Arnoštem Rychlým. V letech 1984-94 vychází další Čadovy texty - Malé noční zastavení, Zatím čas veršem zní, Krajinou snů a zření, Stokrát, Tři básně, Noční host, Někdy tak blízko, Milenka básnikova, Pohled z Prajzska, Kolonie, Pražské nokturno, Podzimní meditace, Elena, Časozření, a to vše bibliofilsky. Roku 1996 vydal Čada pod názvem Od srdce k srdci výbor ze své šedesátileté tvorby. Od roku 1993 vychází volná řada edice "Na to jsem nezapomněl". Zatím poslední svazek této edice vyšel v roce 1998 . Vzpomíná zde na R. F. Šimka, V. Martínka, V. Renče, Z. Bára, M. Rusinského, J. Rohela, L. Benu, J. Šulce, F. Hořečku, B. Blachuta, J. Hinčicu, O. Holase, V. Brázdila, M. Rafaje. Své práce publikoval také v časopisech Most, Pochodeň, Palcát, Kraj a v denících Práce, Československá demokracie, NS a OV.

  • Cestou domů, 1982 (poezie)
  • Chvíle, 1985 (poezie)
  • Chvilky s J. V. Sládkem, 1979 (próza)
  • Časozření, 1994 (poezie)
  • Čtyři variace na jedno téma, 1982 (próza)
  • Dům na Chodské, 1993 (próza)
  • Elena, 1993 (próza)
  • Halucinace, 1938 (próza)
  • Jednou se vrátíme, 1979 (poezie)
  • Kolonie, 1992 (poezie)
  • Krajinou snů a zření, 1988 (poezie)
  • Malé noční zastavení, 1984 (poezie)
  • Milenka básnikova, 1992 (poezie)
  • Mučedníci, 1937 (próza)
  • Na to jsem nezapomněl I., 1994 (próza)
  • Na to jsem nezapomněl II., 1995 (próza)
  • Na to jsem nezapomněl III., 1997 (próza)
  • Na to jsem nezapomněl IV., 1998 (próza)
  • Někdy tak blízko, 1990 (poezie)
  • Noční host, 1989 (próza)
  • Od srdce k srdci, 1996 (poezie)
  • Osudy a písně, 1936 (poezie)
  • Paleta Naděje, 1943 (poezie)
  • Písmo časuM, 1969 (próza)
  • Podzimní meditace, 1993 (poezie)
  • Pohled z Prajzska, 1992 (próza)
  • Pražské nokturno, 1992 (próza)
  • Předjarní, 1981 (poezie)
  • Říjen, 1982 (poezie)
  • Sedmikrásky, 1985 (próza)
  • Stín dávných dní, 1968 (próza)
  • Stokrát, 1988 (poezie)
  • Tři básně, 1989 (poezie)
  • Větrný čas, 1974 (poezie)
  • Zatím čas veršem zní, 1985 (poezie)
  • Zvony srdce, 1976 (poezie)
    http://www.osu.cz/veda_vyzkum/ustavj/slomor.doc/cada.html