Svatopluk Čech (1846-1908)
Český básník a prozaik, v letech 1879-99 redaktor 'Květů'. Hlavní představitel básnické generace ruchovců, navazující na vlastenecké ideály české literatury. Autor historických eposů, lyriky rétorického výrazu, básnických idyl, národní sociální poezie, kriticko-realistických próz a stále aktuálních satiricko-humoristických románů o pražském měšťanovi Matěji Broučkovi. Absolvoval práva (1869) a několik let pracoval v advokátní kanceláři. Zemřel v Praze.
  • Adamité, 1873
  • Dagmar, 1885
  • Evropa, 1878
  • Hanuman, 1884
  • Husita na Baltu, 1868
  • Ikaros, 1908
  • Jestřáb kontra Hrdlička, 1876
  • Jitřní písně, 1887
  • Kandidát nesmrtelnosti, 1884
  • Lešetínský kovář, 1883
  • Matěj Brouček na výstavě, 1892
  • Nové písně, 1888
  • Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, 1889
  • Petrklíče, 1883
  • Písně otroka, 1895
  • Pravda, 1885
  • Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, 1888
  • Roháč na Sióně, 1898-99
  • Slávie, 1882
  • Šotek, 1886
  • Václav z Michalovic, 1880
  • Václav Živsa, 1889-91
  • Ve stínu lípy, 1879
  • Vzpomínky z cest
  • Zpěvník Jana Buriana, 1887
  • Žižka, 1879
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000