Česká spisovatelka skrývající se pod mužským pseudonymem. Autorka idylických románových cyklů pro mládež a moralistních románů pro dospělé. Narodila se v rodině řídícího učitele mníšecké obecné školy. Pocházela z přísně katolické rodiny, vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích. Po maturitě (1906) se vrátila do Mníšku, kde se provdala a působila jako varhanice a učitelka hudby. Po rozvodu (1920) pracovala až do smrti jako hospodyně na faře. Byla veřejně činná, vedla místní ženský pěvecký sbor, pořádala besídky a hudební akademie, v rozporu se svými bigotními názory byla i dlouholetou funkcionářkou 'Sokola'. Od roku 1927 byla členkou 'Družiny literární a umělecké'. Jejím hlavním dílem je populární sedmidílný cyklus, série drobných obrázků ze života vesnice a maloměsta, sledující dvě svérázné děti ze samoty od dětství až po rodičovství. Přestože Mníšek přejmenovala na Lážov, vymyšlené příběhy zasadila do skutečného prostředí. Četné díly cyklu pouze opakovaly a rozmělňovaly základní syžet a zdůrazňovaly náboženskou výchovu a protiemancipačnost. Zemřela v rodném Mníšku pod Brdy.