Český básník, prozaik, překladatel, publicista a nakladatel. Představitel české katolické moderny. Narodil se v Tasově. Byl rolnického původu, pocházel ze čtrnácti dětí. Po vystudování třebíčského gymnázia (1898) vstoupil do brněnského semináře teologie a v roce 1902 byl vysvěcen na kněze. Snažil se vytvořit "Obec přátel Božích". Chtěl, aby se kněží maximálně věnovali věřícím, což se církvi nehodilo, a tak byl pro své nonkonformní názory a způsob života předčasně penzionován. Ze životních úzkostí a věčného konfliktu mezi individuálním bytím a smrtí hledal v prozaické tvorbě cestu k pokorné a všeobjímající lásce, k národnímu společenství, k mýtům o společenství mrtvých a živých. Byl ovlivněn Březinou (aniž pochopil jeho dílo), překonával však neosobní rysy symbolismu a zůstal i přes různorodé inspirace osobním a naturalisticky otevřeným básníkem noci a děsu. Svá vysoce hodnotná díla vydával pouze v malých nákladech u svého přítele, známého českého nakladatele, literárního kritika a překladatele Josefa Floriána (1873-1941). Psal česky i německy. Zemřel v Třebíči.