Český prozaik, básník, dramatik, esejista a publicista. Představitel katolické moderny, myšlenkově, tématicky i umělecky ovlivněný katolickým barokem. Fejetonista 'Lidových novin' a vydavatel vlastního časopisu 'Rozmach' (1923-27). Narodil se v Hradci Králové. Brzy mu zemřeli oba rodiče, a tak byl vychováván strýcem. Oblíbil si dějiny a cesty po Evropě. Vystudoval gymnázium v Příbrami (1906) a lékařskou fakultu 'Univerzity Karlovy' v Praze (1913). Během první světové války sloužil v Haliči a Korutanech, pak působil jako vojenský lékař na Podkarpatské Rusi, Moravě a až do roku 1938 v Praze (od roku 1939 byl lékařem civilním). Ve své tvorbě vyjádřil náboženské hledání jistoty na bludné pouti životem, psal divadelní hry z náboženských a církevních dějin. "Přece jen se mi zdá, že tuláci, žebráci, básníci a podobný ksindl jsou k tomu, aby otvírali brány ráje jiným, i když tam třebas ani nevejdou." Mezi jeho literární přátele patřil Jakub Deml. Zemřel v Praze.