Viktor Dyk (1877-1931)
Český básník, prozaik, dramatik, novinář a politik. Původně právník, literatuře se profesionálně věnoval až od roku 1900. Dyk byl novoklasicista (nadčasové, základní konstanty lidského osudu ve světě, vyvážená forma), protispolečenský buřič, příslušník radikálně pokrokové strany, mluvčí českého nacionalismu a historismu. Během první světové války byl vězněn ve Vídni, poté se stal poslancem a senátorem strany národně demokratické. Stále více směřoval ke konzervatismu. Formuloval myšlenky "generace záporu". Dykův odbojný postoj došel až k anarchismu.

  • A porte inferi, 1897
  • Anebo, 1918
  • Buřiči, 1903
  • Deštivý den
  • Devátá vlna, 1930
  • Dobré slovo příštím: Výbor z veršů, 1982
  • Giuseppe Moro, 1911
  • Klíč
  • Konec Hackenschmidův, 1905
  • Kruté dítě
  • Krysař, 1912
  • Krysař a jiné prózy, 1957
  • Lehké a těžké kroky, 1915
  • Marnosti, 1900
  • Medailónek
  • Milá sedmi loupežníků, 1906
  • Můj přítel Čehona, 1925
  • Okno, 1921
  • Opustíš-li mne..., 1973
  • Pohádky z naší vesnice, 1910
  • Posel, 1907
  • Poslední rok
  • Prohrané kampaně
  • Prosinec, 1906
  • Prsty Habakukovy, 1925
  • Revoluční trilogie, 1921
           - Figaro
           - Poražení
           - Ranní ropucha
  • Satiry a sarkasmy, 1905
  • Síla života, 1898
  • Smrt panenky
  • Stud
  • Zmoudření Dona Quijota, 1913
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000