Azorín (1873-1967) - vlastním jménem José Martínez Ruiz
Španělský esejista, romanopisec, dramatik, literární kritik a novinář. Hlavní představitel hnutí 'Generace 1898', která po vojenské porážce Španělska usilovala o obrodu domácí kultury zkoumáním její osobitosti a národní povahy. Mistr impresionistické prózy, zejména článků a esejů sdružovaných do knižních souborů, v nichž konfrontoval španělskou současnost a minulost, zkoumal kulturní hodnoty a národní svébytnost. Narodil se v Monóvaru (Alicante). Jeho romány jsou sledem evokovaných scén a nálad, v dramatické tvorbě prosazoval surrealistické divadlo. Zemřel v Madridu.

  • Antonio Azorín, 1903
  • Cesta Dona Quijota (La ruta de Don Quijote), 1905
  • Don Juan, 1922
  • Doňa Inés, 1925
  • Félix Vargas, 1928
  • Kastilie (Castilla), 1912
  • Kastilská duše (El alma castellana), 1900
  • Madrid, 1941
  • Maria Fontan, 1944
  • Města a vesnice/Pod španělským sluncem (Los pueblos), 1905
  • Neviditelná věc (Lo invisible), 1928 (3 díly)
  • Old Spain, 1926
  • Rivas a Larra (Rivas y Larra), 1916
  • Spisovatelé klasičtí a moderní (Clásicos y modernos), 1913
  • Španělská četba (Lecturas espanolas), 1912
  • Valencia, 1941
  • Ves (Pueblo), 1930
  • Vůle (La voluntad), 1902
  • Vyznání malého filosofa (Las confesiones de un pequeno filósofo/Bekenntnisse eines kleinen Philosophen), 1904
  • Zavřený dům (La casa cerrada), 1944
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska, Libri, Praha 1999
    Kolektiv autorů: Universallexikon, Bibliographisches Institut, Leipzig 1988
    Kolektiv autorů: Všeobecná encyklopedie Universum, Odeon, Praha 2001