Řecký antický dramatik a filosof s kritickým postojem vůči mýtu a se zájmem o jedince. Působil v Athénách, byl přítelem Sókrata. Jeho život je obestřen řadou legend a anekdot. Od roku 408 žil na dvoře krále Archeláa v makedonské Pelle. Napsal přes 90 divadelních her, z nichž se zachovalo 19 tragédií. Díky neobyčejnému vzdělání a styku s jinými filosofy došel ideologicky mnohem dál než Aischylos a Sofoklés. Na rozdíl od svých předchůdců vytvářel hrdiny nového typu, které zobrazil v jejich lidské dimenzi, do svých her zasadil i sympatické postavy otroků. Všímal si nedostatků athénské demokracie a snažil se přidat psychologickou hloubku - tragický konflikt tak přesunul do sféry lidských citů. Pokud si s něčím nevěděl rady, unikal ze svízelných situací nadpřirozeným zásahem bohů ("deus ex machina"). Jeho pozdní hry se měnily spíše v činohru plnou spletitých dějových peripetií. Inovoval dramatickou techniku omezením sborových partií a jejich oddělením od vlastního děje. Jeho hry významně ovlivnily pozdější vývoj evropského divadla. Princip intriky, typický pro jeho pozdní dramatickou tvorbu, byl převzat střední a novou attickou komedií.