William Harrison Faulkner (1897-1962)
Americký spisovatel ovlivněný naturalismem, zakladatel moderní jižanské literatury 20. století. Většinu svého života strávil v Oxfordu ve státě Mississippi. Zpočátku psal pod vlivem válečných zážitků a tvorby Sherwooda Andersona. Později zahájil volný cyklus příběhů ze smyšleného yoknapatawphského okresu, který je literárním obrazem jeho rodného kraje. Hlavním tématem psychologicko-sociální tvorby je úpadek starých plantážnických rodin, generační konflikt, vztah k černochům, společenské násilí a vzestup nových společenských vrstev po porážce Jižanů v občanské válce. V prvních románech byl ovlivněn modernistickými postupy (např. Joyceovým proudem vědomí), později se zaměřil na jižanský mýtus, spojující téma osudové viny (prvotní hřích) s rasovou a sexuální problematikou a generačním konfliktem. Z krátkých próz je vedle povídek nejvýznamnější filosofická novela. V alegorickém románu se vrátil do první světové války, směřoval ke kořenům společenské disciplíny, násilí a oběti. Laureát 'Nobelovy ceny' za literaturu pro rok 1949.

Absolone, Absolone! (Absolom, Absolom!)
Báje (Eine Legende), 1954
Divoké palmy
Griff in den Staub, 1948
Hluk a zuřivost/Zdraví a šílení (The Sound And The Fury)
Když jsem umírala
Medvěd
Město (Die Stadt), 1957
Neodpočívej v pokoji, 1946
Nepřemožení
Panské sídlo/Sídlo (Das Haus), 1959
Pobertové
Růže pro Emílii (A Rose For Emily)
Sartoris
Sestup, Mojžíši
Srpnové světlo (Licht im August), 1932
Svatyně, 1931
Vesnice (Das Dorf), 1940
Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993