Konstantin Alexandrovič Fedin (1892-1977)
Ruský spisovatel a literární funkcionář. Narodil se v Saratovu. Po studiích (1911-14) odjel do Německa. Ve 20. letech byl členem petrohradské literární skupiny 'Serapionovi bratři'. Od roku 1959 byl tajemníkem a od roku 1971 předsedou 'Svazu spisovatelů SSSR'. Autor experimentálního románu, inspirovaného první světovou válkou a občanskou válkou v Rusku, groteskních novel a psychologických i autobiografických próz, v nichž zobrazoval svět inteligence a její postoje k revolučnímu dění, ruskou vesnici tehdejší doby a nový vztah Ruska k Evropě. Zemřel v Moskvě.

  • Bratři (Die Brüder), 1928 (próza)
  • Byl jsem hercem, 1958 (próza)
  • Gorkij mezi námi, 1941-44 (memoár)
  • Města a roky (Städte und Jahre), 1924 (próza)
  • Narovčatská kronika a jiné povídky/Kronika kláštera Narovčatského, 1925 (próza)
  • Neobyčejné léto (Ein ungewöhnlicher Sommer), 1947-48 (próza)
  • Oheň (Die Flamme), 1961/65 (2 díly) (próza)
  • První radosti (Frühe Freuden), 1945 (próza)
  • Sanatorium Arktur, 1940 (próza)
  • Sedláci (Transvaal), 1926 (próza)
  • Setkání s minulostí, 1962 (próza)
  • Spisovatel, umění, doba, 1957 (esej)
  • Únos Evropy, 1933-35 (próza)
  • Utrpení starého Werthera aneb O práci spisovatelské, 1958 (výbor)
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Libri, Praha 2001
    Kolektiv autorů: Universallexikon, Bibliographisches Institut, Leipzig 1988
    http://www.sovlit.com/bios/fedin.html