Německý romanopisec, dramatik a překladatel, autor esejů, historických románů alegorizujících soudobé problémy i próz o současnosti třicátých let 20. století. Narodil se v Mnichově. Pocházel z početné rodiny židovského továrníka. V letech 1903-07 studoval antropologii, filosofii a filologii (zejména germanistiku) v Mnichově a Berlíně. V roce 1907 promoval, když obhájil disertaci o Heinově fragmentu. Často podnikal cesty do ciziny, např. do Itálie a Francie. V roce 1908 se stal vydavatelem vlastního literárního časopisu 'Der Spiegel' a zároveň byl divadelním kritikem časopisu 'Die Schaubühne'. Na začátku první světové války byl internován v Tunisu (1914), odkud uprchl do Německa, kde v Mnichově psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a španělská dramata. Na konci první světové války se spřátelil s B. Brechtem (1918). Od roku 1925 žil v Berlíně. Po nástupu nacismu v roce 1933 byl zbaven občanství a jeho díla byla zabavena, proto emigroval do Francie, kde se účastnil protifašistických a protiválečných kongresů. Patřil k nejaktivnějším činitelům antifašistického hnutí. V roce 1936 ve Francii spolu s B. Brechtem a W. Bredelem založil emigrantský časopis 'Das Wort', který vedl až do roku 1939. Roku 1937 navštívil Sovětský svaz a později označil tuto cestu (vedle první světové války) za rozhodující prožitek pro svůj život a literární dílo. O svých zážitcích napsal cestopis, ve kterém sympatizoval se socialismem a polemizoval se známou knihou A. Gida. Při cestě z Moskvy se zastavil v Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána. V roce 1940 byl ve Francii internován, jen s velkými potížemi se mu však podařilo však uprchnout přes Španělsko a Portugalsko do Spojených států, kde žil v Kalifornii až do své smrti. Začal jako překladatel dramatických děl světové literatury (1916), která často modernizoval a upravoval. Psal i vlastní dramata, nejznámější napsal spolu s B. Brechtem podle C. Marlowa. Jeho dílo, ovlivněné tvorbou B. Brechta, H. Manna a A. Döblina, vychází z aktuálních společenských problémů, které řeší pod vlivem pacifisticko-humanistických postojů. Proslavil se aktualizovaným historickým románem. Všelidským humanismem naplněný román, původně napsaný jako drama, byl fašisty zfilmován a později zneužit k antisemitské propagandě. Románová trilogie zachycuje atmosféru meziválečného Německa a exilu. Ohlas měly i historické romány a trilogie Josephus Flavius, která na pozadí historických událostí odpovídají na současné otázky. Dramatické okolnosti útěku do Spojených států zachytil v reportáži. Další světoznámé romány vyšly v době amerického exilu - o fašistickém jasnovidci Janu Eriku van Hanussenovi (1889-1933), příběh dívky, jejíž život ovlivnila válka, volná historická trilogie vycházejí ze znalosti doby s využitím básnické fantazie a invence. Vyjadřoval se i teoreticky k židovským otázkám, spolu s A. Zweigem napsal esej. Zemřel v Pacific Palisades (Los Angeles).