Lion Feuchtwanger (1884-1958) - pseudonym J. L. Wetcheck
Německý romanopisec, dramatik a překladatel, autor esejů, historických románů alegorizujících soudobé problémy i próz o současnosti třicátých let 20. století. Narodil se v Mnichově. Pocházel z početné rodiny židovského továrníka. V letech 1903-07 studoval antropologii, filosofii a filologii (zejména germanistiku) v Mnichově a Berlíně. V roce 1907 promoval, když obhájil disertaci o Heinově fragmentu. Často podnikal cesty do ciziny, např. do Itálie a Francie. V roce 1908 se stal vydavatelem vlastního literárního časopisu 'Der Spiegel' a zároveň byl divadelním kritikem časopisu 'Die Schaubühne'. Na začátku první světové války byl internován v Tunisu (1914), odkud uprchl do Německa, kde v Mnichově psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a španělská dramata. Na konci první světové války se spřátelil s B. Brechtem (1918). Od roku 1925 žil v Berlíně. Po nástupu nacismu v roce 1933 byl zbaven občanství a jeho díla byla zabavena, proto emigroval do Francie, kde se účastnil protifašistických a protiválečných kongresů. Patřil k nejaktivnějším činitelům antifašistického hnutí. V roce 1936 ve Francii spolu s B. Brechtem a W. Bredelem založil emigrantský časopis 'Das Wort', který vedl až do roku 1939. Roku 1937 navštívil Sovětský svaz a později označil tuto cestu (vedle první světové války) za rozhodující prožitek pro svůj život a literární dílo. O svých zážitcích napsal cestopis, ve kterém sympatizoval se socialismem a polemizoval se známou knihou A. Gida. Při cestě z Moskvy se zastavil v Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána. V roce 1940 byl ve Francii internován, jen s velkými potížemi se mu však podařilo však uprchnout přes Španělsko a Portugalsko do Spojených států, kde žil v Kalifornii až do své smrti. Začal jako překladatel dramatických děl světové literatury (1916), která často modernizoval a upravoval. Psal i vlastní dramata, nejznámější napsal spolu s B. Brechtem podle C. Marlowa. Jeho dílo, ovlivněné tvorbou B. Brechta, H. Manna a A. Döblina, vychází z aktuálních společenských problémů, které řeší pod vlivem pacifisticko-humanistických postojů. Proslavil se aktualizovaným historickým románem. Všelidským humanismem naplněný román, původně napsaný jako drama, byl fašisty zfilmován a později zneužit k antisemitské propagandě. Románová trilogie zachycuje atmosféru meziválečného Německa a exilu. Ohlas měly i historické romány a trilogie Josephus Flavius, která na pozadí historických událostí odpovídají na současné otázky. Dramatické okolnosti útěku do Spojených států zachytil v reportáži. Další světoznámé romány vyšly v době amerického exilu - o fašistickém jasnovidci Janu Eriku van Hanussenovi (1889-1933), příběh dívky, jejíž život ovlivnila válka, volná historická trilogie vycházejí ze znalosti doby s využitím básnické fantazie a invence. Vyjadřoval se i teoreticky k židovským otázkám, spolu s A. Zweigem napsal esej. Zemřel v Pacific Palisades (Los Angeles).

  • Američan aneb Město kouzla zbavené (Der Amerikaner oder Die entzauberte Stadt), 1921 (drama)
  • Benátky (Venedig), 1946 (próza)
  • Bláznova moudrost čili Smrt a slavné zmrtvýchvstání Jeana-Jacquesa Rousseaua (Narrenweisheit oder Tod und Verklärung des Jean-Jacques Rousseau), 1952 (próza)
  • Bratři Lautensackové (Die Brüder Lautensack), 1943 (próza)
  • Čekárna (Wartesaal) (próza)
           - Sourozenci Oppermannovi (Die Geschwister Oppenheim/Die Geschwister Oppermann), 1933
           - Úspěch (Erfolg), 1930
           - Vyhnanství (Exil), 1940
  • Ďábel v Bostonu: Hra o třech dějstvích (Wahn oder Der Teufel in Boston), 1948 (drama)
  • Ďábel ve Francii: Zážitky (Der Teufel in Frankreich), 1954 (reportáž)
  • Der Fetisch, 1907 (drama)
  • Desdemonin dům (Das Haus der Desdemona), 1961 (esej)
  • Dostane Hill amnestii? (Wird Hill amnestiert?), 1927 (drama)
  • Goya čili Trpká cesta poznání (Goya oder Der arge Weg der Erkenntnis), 1951 (próza)
  • Holandský kupec (Der holländische Kaufmann), 1923 (drama)
  • J. L. Wetcheckova americká kniha písní (J. L. Wetchecks amerikanisches Liederbuch), 1928 (poezie)
  • Jiftách a jeho dcera (Jefta und seine Tochter), 1957 (próza)
  • Josephus Flavius (próza)
           - Synové/Římský žid (Die Söhne), 1935
           - Ten den přijde/Zaslíbená země (Der Tag wird kommen/Das gelobte Land), 1942
           - Židovská válka (Der jüdische Krieg), 1932
  • Julia Farnese, 1915 (drama)
  • Kalkata, 4. května: Tři dějství z koloniálních dějin (Kalkutta, 4. Mai), 1925 (drama)
  • Lišky na vinici (Die Füchse im Weinberg), 1947-48 (3 díly) (próza)
  • Marianna v Indii (Marianne in Indien), 1934 (próza)
  • Moskva (Moskau), 1937 (cestopis)
  • Neblahá Francie (Unholdes Frankreich), 1942 (reportáž)
  • Nepravý Nero (Der falsche Nero), 1936 (próza)
  • Odysseus a prasata (Odysseus und die Schweine), 1949 (próza)
  • Osamělí (Die Einsamen), 1903 (próza)
  • Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá (Die häßliche Herzogin Margarette Maultasch), 1923 (próza)
  • Po sezóně: Povídky, 1996 (próza)
  • Se zprávou Marty Feuchtwangerové, 1987 (reportáž)
  • Šimona (Simone), 1944 (próza)
  • Thomas Wendt, 1920 (drama)
  • Úloha Židovstva (Die Aufgabe des Judentums), 1933 (esej)
  • Váleční zajatci (Die Kriegsgefangenen), 1919 (drama)
  • Vdova Kapetová: Hra o třech dějstvích (Die Witwe Capet), 1956 (drama)
  • Vidění Simony Machardové (Die Gesichte der Simone Machard), 1941-43 (drama)
  • Warren Hastings, 1916 (drama)
  • Zbraně pro Ameriku (Waffen für Amerika), 1953 (próza)
  • Žid Süss (Jud Süß), 1917 (drama)
  • Žid Süss (Jud Süß), 1925 (próza)
  • Židovka z Toleda/Španělská balada (Die Jüdin von Toledo/Spanische Ballade), 1955 (próza)
  • Život Eduarda II. Anglického (Leben Eduards des Zweiten von England), 1924 (drama)
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987
    Kolektiv autorů: Universallexikon, Bibliographisches Institut, Leipzig 1988