Německý romanopisec, dramatik a překladatel,
autor esejů, historických románů alegorizujících soudobé problémy i
próz o současnosti třicátých let 20. století. Narodil se v Mnichově.
Pocházel z početné rodiny židovského továrníka. V letech 1903-07
studoval antropologii, filosofii a filologii (zejména germanistiku)
v Mnichově a Berlíně. V roce 1907 promoval, když obhájil disertaci o
Heinově fragmentu. Často podnikal cesty do
ciziny, např. do Itálie a Francie. V roce 1908 se stal vydavatelem
vlastního literárního časopisu 'Der Spiegel' a zároveň byl
divadelním kritikem časopisu 'Die Schaubühne'. Na začátku první
světové války byl internován v Tunisu (1914), odkud uprchl do Německa,
kde v Mnichově psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a
španělská dramata. Na konci první světové války se spřátelil s
B. Brechtem (1918). Od roku 1925 žil v Berlíně. Po
nástupu nacismu v roce 1933 byl zbaven občanství a jeho díla byla zabavena,
proto emigroval do Francie, kde se účastnil protifašistických a
protiválečných kongresů. Patřil k nejaktivnějším činitelům antifašistického
hnutí. V roce 1936 ve Francii spolu s B. Brechtem a
W.
Bredelem založil emigrantský časopis 'Das Wort', který vedl až do roku
1939. Roku 1937 navštívil Sovětský svaz a později označil tuto cestu
(vedle první světové války) za rozhodující prožitek pro svůj
život a literární dílo. O svých zážitcích
napsal cestopis, ve kterém sympatizoval se
socialismem
a polemizoval se známou knihou A. Gida. Při cestě z Moskvy se zastavil v
Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána. V roce 1940
byl ve Francii internován, jen s velkými potížemi se mu však podařilo
však uprchnout přes Španělsko a Portugalsko do Spojených států, kde žil
v Kalifornii až do své smrti. Začal jako překladatel dramatických děl
světové literatury (1916),
která často modernizoval a upravoval. Psal i vlastní dramata, nejznámější
napsal spolu s B. Brechtem podle C. Marlowa. Jeho dílo, ovlivněné tvorbou
B. Brechta,
H. Manna a A. Döblina, vychází z aktuálních
společenských problémů, které řeší pod vlivem pacifisticko-humanistických
postojů. Proslavil se aktualizovaným historickým románem. Všelidským
humanismem naplněný román, původně napsaný jako
drama, byl fašisty zfilmován a později zneužit k antisemitské propagandě.
Románová trilogie zachycuje atmosféru meziválečného Německa a exilu. Ohlas
měly i historické romány a trilogie Josephus Flavius, která na pozadí
historických událostí odpovídají na současné otázky. Dramatické okolnosti
útěku do Spojených států zachytil v reportáži. Další světoznámé romány
vyšly v době amerického exilu - o fašistickém jasnovidci Janu Eriku van
Hanussenovi (1889-1933), příběh dívky, jejíž život ovlivnila válka, volná
historická trilogie vycházejí ze znalosti doby s využitím básnické fantazie
a invence. Vyjadřoval se i teoreticky k židovským otázkám, spolu s A. Zweigem
napsal esej. Zemřel v Pacific Palisades (Los Angeles).