Julius Fučík (1903-1943)
Český komunistický novinář ('Rudé právo', 'Tvorba') a politik, revoluční spisovatel, reportér, literární a divadelní kritik, historik, překladatel. Autor reportáží (např. ze Sovětského svazu), politických a kritických statí. Od roku 1939 byl činný v komunistickém odboji. V roce 1942 byl zatčen, o rok později odsouzen a popraven nacisty v Berlíně. Ve vězení na Pankráci vznikla slavná autobiografická próza, která byla vydána po Fučíkově smrti a jejíž text byl z ideologických důvodů dodatečně upraven (původní verze vyšla až v roce 1995).

  • Božena Němcová bojující
  • Čtení o českých umělcích a buditelích
  • Denkmal zum Ruhme des Lebens, geschrieben an der Schwelle des Todes
  • Divadelní kritiky
  • Hrdina naší doby
  • Korespondence
  • Literární kritiky, polemiky a studie, 1951
  • Milujeme svůj národ
  • Obyčejný kapitalismus
  • Písničky
  • Pokolení před Petrem
  • Politické články a polemiky
  • Reportáže z buržoazní republiky (Reportagen aus der bourgeoisen Republik)
  • Reportáž psaná na oprátce, 1945
  • Revoluční novinář
  • Stati o literatuře
  • Tři studie: Božena Němcová, Karel Sabina, Julius Zeyer
  • V zemi, kde zítra již znamená včera
  • V zemi milované
  • Víra uhlířská
  • Zářivé poselství
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000