Nikolaj Stěpanovič Gumiljov (1886-1921)
Ruský básník, prozaik, překladatel francouzské a anglické poezie, literární kritik a teoretik, manžel básnířky Anny Achmatovové. Spoluzakladatel literární skupiny 'Cech básníků a teoretiků', zakladatel, hlavní představitel a mluvčí akméistické školy bojující proti symbolismu. Autor vitální poezie, exotických a romantických veršů s kultem individua, hrdinství a životní aktivity. Vycházel z parnasistické lyriky, v duchu akméismu však usiloval o reálnost básnického pojmenování. Z afrických cest vytěžil konkrétnost své poezie, oslavující novoromantické pojetí lidského hrdinství a úlohu osobnosti v dějinách. Byl popraven (konkrétně zastřelen) bolševíky jako revolucionář kvůli domnělé účasti na spiknutí proti sovětské vládě.

  • Cesta conquistadorů (Puť konkvistadorov), 1905
  • Hledání vymyšlené říše
  • Objevení země Chazarů
  • Ohnivý sloup (Ogněnnyj stolb/The Pyre And The Pillar Of Fire), 1921
  • Perly, 1910
  • Toulec (Kolčan/The Quiver), 1915
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Libri, Praha 2001