Český básník, prozaik, novinář, literární kritik,
autor črt a 78 epigramů, překladatel a politik. Zakladatel moderní české
žurnalistiky, vydavatel 'Národních novin' (1848-50) a 'Slovana' (1850-51).
Narodil se v Borové. Vystudoval filosofii na
univerzitě v Praze (1840), poté vstoupil do pražského arcibiskupského semináře,
z něhož byl ale v roce 1841 vyloučen. V letech 1843-44 působil jako vychovatel
v rodině moskevského šlechtice, kde studoval ruskou literaturu
(přeložil Gogolovo dílo). V roce 1846 převzal redakci 'Pražských
novin', ve kterých napadal neplodné a sebeuspokojující vlastenčení a publikoval stati
o nereálnosti všeslovanské myšlenky. Ve svých ostrých satirách usiloval o oproštění
skutečnosti od dogmat, mýtů a iluzí. Za svou novinářskou činnost
(napadal absolutismus a světskou i církevní reakci) byl v letech 1851-55
vězněn v tyrolském Brixenu a krátce po propuštění v Praze zemřel na souchotiny.
Božena Němcová mu pak na protest položila před
zraky policie při pohřbu na Olšanech na rakev trnovou korunu. Havlíček Borovský
je považován za zakladatele moderní české žurnalistiky!
Básně, 1949
Básně a epigramy, 1885
Brixenské básně, 1913
Cesta na Rus, 1947
Církvi, 1845
Co jest obec?, 1846
Duch Národních novin, 1851
Epigramy a ostatní básně, 1921
Epigramy církvi, 1919
Epištoly kutnohorské a vybrané články politické, 1851
Havlíček české mládeži, 1920
Havlíčkova čítanka, 1906
Havlíčkův politický program, 1907
Jiskry z křemene, 1972
Kapitola o kritice
Kniha veršů, 1934
Král Lávra, 1854
Královi, 1845
Křest svatého Vladimíra, 1848-54
Lid a národ, 1981
Moje píseň, 1971
Múzám, 1845
Na barikádách, 1848
Národ a svoboda, 1918
Není církev jako církev, 1961
O literatuře, 1955
O tom německém parlamentě, 1848
Obrazy z Rus, 1843-46
Plamenem veselým, 1950
Politické zásady Karla Havlíčka Borovského, 1898
Poučení občanům, 1931
Proč jsem občanem, 1851
Proticírkevní epigramy, 1920
Próza, 1923
První zkouška z českoslovanského jazyka v Moskvě, 1843
Satirické črty a zbylé epigramy, 1889
Satiry, 1925
Slovan a Čech, 1846
Správa záležitostí obecných, 1851
Stokrát plivni do moře, 1991
Strany politické, 1928
Světu, 1845
Tyrolské elegie, 1852
Verše a epigramy, 1896
Vlasti, 1845
Vojna s hloupostí a zlobou, 1981
Vybrané spisy, 1927 (5 dílů)
Výklad oktrojované ústavy od 4. března, 1849
Z kutnohorských epištol Karla Havlíčka Kutnohorského, 1880
Balajka Bohuš: Přehledné dějiny literatury I., SPN, Praha 1992
Kolektiv autorů: Lexikon české literatury H-J, Academia, Praha 1993
Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000
http://www.pismak.cz/knihomolna/cz/havlicek.htm