Victor Hugo (1802-1885)
Francouzský básník, dramatik, prozaik a esejista, čelný představitel evropského romantismu. Autor klasicistních básní a romantických románů, v nichž mísil postupy černého románu s postupy kritického realismu. Jeho koncepce divadla se dovolávala v duchu svobody umění (konkrétně formy, témat a jazyka) a požadovala mísení tragična a komična, krásy a ošklivosti, vznešenosti a grotesknosti a zjednodušení psychologie. V tradičních historických románech spojoval snové, filosofické, politické a lyrické oblasti. Nadčasově se v nich dotkl řady sociálních problémů světa, propůjčil své tvorbě mýtickou podobu plnou alegorických postav a symbolů, stavěl trpící jedince proti vznešeným klasicistním hrdinům. Po smrti své dcery se odvrátil od literatury a věnoval se určitou dobu politické kariéře. Po kritice císaře Napoleona III. (1808-1873) byl poslán do vyhnanství a vrátil se až po dvaceti letech za bouřlivých oslav. Jeho různorodé a všestranné humanistické dílo dovršilo romantickou touhu po osvětlení celé historie lidstva. Zařadil se tak mezi největší postavy světové literatury, které výrazně ovlivnily její pozdější vývoj a tendence.

  • Angelo
  • Bídníci/Ubožáci (Die Elenden), 1862
  • Bug-Jargal
  • Chrám Matky Boží v Paříži (Notre Dame von Paris), 1831
  • Cromwell, 1827
  • Dělníci moře, 1866
  • Devadesát tři (1793), 1873
  • Francii a světu
  • Hernani, 1830
  • Jen ty nám zůstáváš, ó lásko
  • Král se baví (Der König amüsiert sich), 1832
  • Legenda věků (La Légende des siécles), 1859-83 (3 díly)
  • Lukrécie
  • Muž, který se směje (Die lachende Maske), 1869
  • Purkrabí (Les Burgraves)
  • Ruy Blas
  • Satyry
  • Tresty (Les Châtiments)
  • Východní zpěvy
  • Zpěvy soumraku
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993