Henrik Ibsen (1828-1906)
Norský dramatik a básník. Narodil se ve Skienu. Od romantismu postupně přešel přes kritický realismus a symbolismus k naturalismu. Vytvořil pregnantní, hovorové norštině blízkou jazykovou a pevnou stavbu s minimální expozicí a plnou koncentrací na konflikt, v jehož průběhu se teprve odhalují jeho minulé kořeny a charaktery postav. Konflikty se vyhrocují v logickou nutnost zásadního činu mravní povahy, jehož interpelace zůstává pro dramaturga otevřená. Ve všech svých dramatech Ibsen kladl zásadní otázku, co je život v pravdě, respektive ve lži. Postupně komplikoval významovou náplň svých her, zašifrovával ji do symbolů, až se nakonec dostal k reflexi vlastního života. V roce 1864 odjel do Itálie a takřka třicet let žil v zahraničí, zejména v Německu. Zemřel v Kristianii (Oslo).

  • Bílí koně (Rosmersholm), 1886
  • Brand, 1866
  • Catilina, 1848
  • Divoká kachna (Die Wildente), 1884
  • Hedda Gablerová, 1890
  • John Gabriel Borkman, 1896
  • Když my mrtví procitneme (Wenn wir Toten erwachen), 1899
  • Nápadníci trůnu, 1863
  • Nepřítel lidu (Ein Volksfeind), 1882
  • Nora/Domov loutek (Nora oder Ein Puppenheim), 1879
  • Opory společnosti (Stützen der Gesellschaft), 1877
  • Paní z námoří, 1888
  • Peer Gynt, 1867
  • Stavitel Solness, 1892
  • Strašidla/Přízraky (Gespenster), 1881
    Balajka Bohuš: Přehledné dějiny literatury I., SPN, Praha 1992
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník severských spisovatelů, Libri, Praha 1998
    Kolektiv autorů: Universallexikon, Bibliographisches Institut, Leipzig 1988
    http://kirjasto.sci.fi/ibsen.htm