Julius Zeyer - Jan Maria Plojhar (1888)
Román. Plojhar, syn bohaté pražské rodiny, zažije vášnivý milostný román s krásnou paní Dragopulos, vzápětí je však těžce raněn v souboji s německým důstojníkem, který urazil český národ. Plojhar hledá uzdravení v Itálii, kde v Římě pozná ušlechtilou dívku Caterinu, do které se zamiluje. Caterina jeho city opětuje, ale Plojharova nemoc pokračuje a není naděje na uzdravení. U lože umírajícího se zasvěcuje smrti i Caterina.

Hrdina románu, Plojhar, trpí vnitřními rozpory mezi snem a skutečností, mezi vůlí a pasivitou. Měšťanstvo, z kterého vyšel, je mu odporné pro přízemní sobectví, k lidu, který mu připadá rezignovaný, má daleko. Touží po činu, ale vidí kolem sebe jen malátnost. Nese na sobě bolestný osud svého národa, znásobený ještě milostnou tragédií.

"Mnoho svého jsem tam vložil, totiž mnoho ze svého vnitřního života, mnohý ze svých bolů," řekl o románu autor. Jan Maria Plojhar však není Zeyerovou autobiografií vnějšími osudy hrdiny, spíše historií básníkova vnitřního života a jeho názorů na veřejné poměry, náboženství a umění.


Balajka Bohuš: Přehledné dějiny literatury I., SPN, Praha 1992