Jan Amos Komenský (1592-1670) - latinsky Comenius
Český pedagog, teolog, filosof, sociální a náboženský myslitel a spisovatel. Kněz a od roku 1648 poslední biskup 'Jednoty bratrské'. Teoretik jazykového vzdělání, autor významných pedagogických prací. Po studiích na bratrské škole v Přerově, na akademii v Herbornu a na univerzitě v Heidelbergu byl od roku 1614 správcem bratrské školy a od roku 1616 duchovním v Přerově, v letech 1618-21 ve Fulneku. Od roku 1621 se ukrýval. V těžké politické situaci a po osobní tragédii (smrt ženy a dvou dětí při moru) sepsal své stěžejní sociálně-alegorické a kritické dílo. Jako uznávaný učenec se stal politickým mluvčím pobělohorské emigrace, snažil se dosáhnout intervence protestantských mocností ve prospěch české reformace. Navrhl vytvořit ekumenickou radu církví. Po uzavření vestfálského míru (1648) a po smrti druhé manželky jej sužoval pocit beznaděje. Po vynuceném odchodu z vlasti žil v letech 1628-41, 1648-50 a 1654-56 s rodinou v polském Lešnu, 1641-42 v Anglii, 1642-46 ve Švédsku a v pruském, Švédy ovládaném Elbingu (aby reformoval švédské školství), 1650-54 (z podobných důvodů) v uherském Sárospataku. Po vypálení Lešna (1656) pobýval v Amsterodamu. Komenský pod vlivem Descarta a Rotterdamského spojuje domácí reformační tradici s evropským náboženským i filosofickým myšlením (Jakob Böhme (1575-1624), Mikuláš Kusánský (1401-1464), Bacon, Campanella). Jeho dílo je hluboce humanistickou odpovědí na problémy soudobé společnosti (sužované třicetiletou válkou), na národní tragédii i na osobní zkušenosti z exulantského života. Usiloval o sjednocení veškerého lidského vědění na jediném základě, tzv. "pansofii" (všemoudrosti), která by umožnila všeobecnou nápravu i v oblasti morálky. Nejvýznamnější filosofické dílo (v úplnosti nalezené v rukopise až v roce 1935) pojednává o "lidských věcech", o jejich narušení a o možnosti všeobecného osvícení. Na základě novoplatónské emanační teorie dělí svět na čtyři stupně (sestupně od světa možného až po upadlý svět hmotný), oproti tradičnímu pojetí však hmotným světem řada nekončí, ale stává se vzestupnou prostřednictvím světa lidské dovednosti, přes svět prostřednictvím světa lidské dovednosti, přes svět mravnosti až ke světu duchovnímu. Lidstvo má být sjednoceno na základě vědy všem přístupné (zdarma!) a společné a na základě víry. Pedagogické dílo řeší všeobecné i některé speciální pedagogické a didaktické otázky. Základním didaktickým požadavkem je přirozenost, tedy požadavek, aby se výchova vzdala násilných metod a respektovala přirozený rozvoj dítěte. Pokusil se o sjednocení veškerého lidského vědění na jednom základě. Vypracoval ucelený systém školské soustavy, mj. utvořil typologii vyjadřující přirozené rozdíly mezi dětmi, které je třeba respektovat. Své většinou latinsky psané teologické, vzdělávací a útěšné spisy věnoval církvi. Zemřel v Amsterodamu, pohřben však byl v Naardenu, kde se nyní nachází jeho muzeum a památník.

  • Amphitheatrum universitatis rerum, 1624-27
  • Anděl míru (Angelus pacis), 1667
  • Brána jazyků otevřená/Dveře jazyků otevřené (Janua linguarum reserata), 1631
  • Hlubina bezpečnosti (Centrum securitatis), 1633
  • Informátorium školy mateřské, 1630
  • Jak dovedně užívati knih, hlavního nástroje vzdělávání
  • Kancionál
  • Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, 1650
  • Labyrint světa a ráj srdce, 1623-31
  • Listové do nebe (Briefe an den Himmel), 1616
  • Moudrého Katona mravní poučování, 1662
  • Nejdokonalejší metoda jazyků (Linguarum methodus novissima), 1649
  • O poezii české (Über tschechische Poesie), 1620
  • Plán vševědy, 1643
  • Poklad českého jazyka (Linguae Bohemicae thesaurus)
  • Svět v obrazech (Orbis sensualium pictus), 1658
  • Škola hrou
  • Škola na jevišti (Schola ludus), 1654
  • Theatrum universitatis rerum: To jest Divadlo světa, 1616-18
  • Truchlivý, 1622-24
  • Velká didaktika (Didaktika Magna/Opera didactica omnia), 1638
  • Všeobecná porada o nápravě věcí lidských (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica), 1670
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Lexikon české literatury K-L, Academia, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000