Jaroslav Kratochvíl (1885-1945)
Český spisovatel a publicista, autor próz s venkovskou a legionářskou tématikou. Narodil se v Tučapech u Vyškova. Po gymnáziu (1900) studoval na vysoké škole zemědělské v německém Halle-Wittenberku (1903-06). Během první světové války byl zajat na ruské frontě a v roce 1916 vstoupil do československých legií (stal se důstojníkem). Po návratu v roce 1920 pracoval jako úředník ředitelství státních lesů a statků. Do veřejného života vstoupil jako výrazně levicově orientovaný kulturně-politický publicista. V letech 1927-29 byl odpovědným redaktorem revue 'Nové Rusko'. Od roku 1936 byl členem 'U-Bloku', v němž zastával Václavkovu koncepci socialistického realismu. Za účast v protifašistickém odboji byl koncem druhé světové války zatčen gestapem a deportován do terezínského koncentračního tábora, kde vzápětí zahynul.

  • Barcelona - Valencie - Madrid, 1937
  • Cesta revoluce: Československá legie v Rusku, 1922
  • Dílo Jaroslava Kratochvíla, 1956 (2 díly)
  • Jménem republiky? Mé slovo k vítězství gajdovské pravdy, 1928
  • Jurášek a Haninka, 1941
  • Nebyl jsem pouhým divákem, 1966
  • Prameny, 1934-56 (3 díly)
  • Setba, 1965
  • Vesnice, 1911-13
  • Význam kyseliny fosforečné v rostlinách i hnojivu a zvýšení efektu hnojivého zaoráváním hnoje, 1908
  • Z cesty do Ruska, 1924
  • Z listáře Bloku socialistických spisovatelů, 1938
    Kolektiv autorů: Čeští spisovatelé 20. století, Československý spisovatel, Praha 1985
    Kolektiv autorů: Lexikon české literatury K-L, Academia, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000