Miroslav Krleža (1893-1981)
Chorvatský prozaik, dramatik, básník a esejista, výjimečná osobnost moderní chorvatské literatury. Vystudoval vojenskou akademii v Budapešti, první světovou válku prožil jako voják v Haliči. Poté byl redaktorem cenzurou zakázaných levicových časopisů 'Plamen' (1919), 'Književna republika' (1923-27), 'Danas' (1934) a 'Pečat' (1939-40). V období fašistického nezávislého chorvatského státu (1941-45) byl několikrát zatčen a jeho díla byla zakazována. Po druhé světové válce redigoval literární časopisy 'Republika' a 'Forum' a řídil 'Lexikografický ústav', vydávající encyklopedie. Ve svých esejích se zabýval problémy z oblasti literatury, kultury, historie, filosofie, práva a medicíny. V dramatech pak aktuálně parafrázoval náměty historické, zpracovával autentické zážitky z první světové války a analyzoval rozklad chorvatské šlechty a buržoazie. Následky a zlo nespravedlivé války zpřítomňoval v novelách, zatímco v románech se zaměřil na povahokresbu postav. Ve stěžejní románové trilogii odsoudil totalitní režimy v Evropě 20. století, v cestopise anticipoval (předjímal) vznik stalinismu v Sovětském svazu. V poezii vycházel z motivů válečných a sociálních, zpracovával i látky z národní minulosti. Balady napsal stylizovaným kajkavským nářečím. Krležova tvorba měla veliký vliv na členy levicově orientované jugoslávské inteligence. Zemřel v rodném Záhřebu.

  • A přece se točí (Eppur si muove), 1938
  • Adam a Eva (Adam i Eva), 1922
  • Arethaios aneb Legenda o svaté Ancille, rajském ptáku (Aretej ili Legenda o svetoj Ancili, Rajskoj ptici), 1959
  • Balady Petrici Kerempuha (Balade Petrice Kerempuha/Die Balladen des Petrica Kerempuh), 1936
  • Banket v Blitánii (Banket u Blitvi/Bankett in Blitwien), 1938-62 (3 díly)
  • Barák Pět Bé, 1929
  • Básně (Pjesme), 1918-19 (3 díly)
  • Básně v temnotě (Pjesme u tmini), 1937
  • Cesta do ráje/Cvrček pod vodopádem (Put u raj), 1970
  • Chorvatská rapsodie (Hrvatska rapsodija), 1917
  • Chorvatský bůh Mars (Hrvatski bog Mars), 1922
  • Co se stalo na Kosovu rovném, 1990
  • Dávné dny (Davni dani), 1956
  • Deset krvavých let (Deset krvavih godina), 1937
  • Dialektický antibarbarus (Dijalektički antibarbarus), 1939
  • Eseje (Eseji), 1958-67 (7 dílů)
  • Evropa dnes (Evropa danas), 1935
  • Glembajové (Glembajevi), 1932
  • Golgota, 1922
  • Halič (Galicija), 1920
  • Kartografie lidské hlouposti, 1999
  • Kniha lyriky/Lyrika (Lirika), 1919
  • Královský jarmok (Kraljevo), 1915
  • Kryštof Kolumbus (Kristofor Kolumbo/Cristoval Colon), 1917
  • Leda (Léda), 1932
  • Legenda, 1913
  • Literatura dnes
  • Maškaráda (Maskerata), 1913
  • Michelangelo Buonarroti (Mikelandjelo Buonarroti), 1918
  • Moje zúčtování s nimi (Moj obračun s njima), 1932
  • Na pokraji rozumu (Na rubu pameti/Ohne mich), 1938
  • Návrat Filipa Latinovicze (Povratak Filipa Latinovicza), 1932
  • Novely (Novele), 1923
  • O Titovi, 1980
  • Pan, 1917
  • Páni Glembajové (Gospoda Glembajevi/Die Glembays), 1928
  • Podravské motivy, 1933
  • Prapory (Zastave), 1964-68 (5 dílů)
  • Saloma, 1963
  • Smrt Františka Kadavera, 1929
  • Tisíc a jedna smrt (Hiljadu i jedna smrt), 1933
  • Tři domobranci, 1926
  • Tři kavalíři slečny Melánie (Tri kavalira gospodjice Melanije), 1920
  • Tři symfonie (Tri simfonije), 1917
  • V agónii (U agonii), 1928
  • V táboře (U logoru), 1920
  • Větry za provinčním městem, 1973
  • Vlčí důl (Vučjak), 1923
  • Vrazi a falešní hráči, 1968
  • Výlet do Ruska (Izlet u Rusiju), 1926
    Fiala Stanislav: Čítanka světové literatury 20. století, Albatros, Praha 1978
    Kolektiv autorů: Encyklopédia spisovatelov sveta, Obzor, Bratislava 1987
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001
    Kolektiv autorů: Universallexikon, Bibliographisches Institut, Leipzig 1988