Švédská prozaička, oblíbená autorka dětské literatury, která se ještě za svého života stala legendou. Jedna z vůbec nejoblíbenějších osobností v dějinách Švédska. Jejích 115 rukopisů ve světě vyšlo v celkovém nákladu přes 130 milionů výtisků. Narodila se jako dcera farmáře ve Vimmerby v jihošvédském kraji Smaaland. Dětství prožila na statku svého otce. V 19 letech jako svobodná otěhotněla, opustila šokovanou rodinu a vydala se do hlavního města Stockholmu. Tam se jí narodil syn, absolvovala tam školu pro sekretářky a našla si práci v kanceláři. V roce 1931 se provdala za prodavače aut Stureho Lindgrena a měla s ním další dítě, dceru Karin. Manžel zemřel v roce 1952, její syn Lars v roce 1986. Vedle knih pro děti, které ji nejvíce proslavily, psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii a vydala i několik zpěvníků. Napsala řadu filmových a divadelních scénářů, podle jejích knih bylo natočeno přes padesát filmů a televizních seriálů, její příběhy byly přeloženy do čtyřiašedesáti jazyků. Za svůj dlouhý život byla oceněna desítkami různých literárních cen. V roce 1958 jí byla udělena 'Medaile Hanse Christiana Andersena', která je považována za nejvyšší možné ocenění autora dětských knih. Od roku 1967 je jedním vydavatelstvím udělována 'Cena Astrid Lindgrenové'. V roce 1998 zahájila provoz nemocnice pro děti, která nese její jméno a patří k největším v severní Evropě. Velký smutek zaznívá nad skutečností, že ve své vlasti nikdy nedostala 'Nobelovu cenu' za literaturu, ač na ni byla mnohokrát nominována. Přestože ocenění nesmí být udělováno posmrtně, v jejím případě byla udělena výjimka a možná ještě dodatečně získá alespoň 'Nobelovu cenu' za mír.