Oldřich Mikulášek (1910-1985)
Český básník a redaktor pracující také jako dělník a úředník. Autor lyrické poezie s dramatickým napětím, jímž ztvárnil dialektiku lásky a závratnost života a smrti. Jeho první sbírky navázaly na halasovskou linii moderní české lyriky. Zabýval se lidskou lhostejností a netečností, vedoucí často až k válečným katastrofám, v řadě sbírek se ale objevuje i motiv hledání pozitivních životních hodnot. Ve zralé tvorbě sdružuje milostnou i společenskou lyriku značné filosofické hloubky. Holanem inspirovaná sbírka je plná temného smutku a děsu z deformovaného světa. Mikuláškova nevůle participovat na kulturní "normalizaci" měla za následek desetiletou odmlku ve vydávání. Texty, jež vznikaly v této době, vycházely v rychlém sledu až na počátku osmdesátých let. Zemřel v Brně.

  • Agogh, 1971
  • Albatros, 1961
  • Čejčí pláč, 1984
  • Černý bílý ano ne, 1930
  • Divoké kačeny, 1955
  • Druhé obrázky, 1986
  • Horoucí zpěvy, 1953
  • Kam létají labutě, 1970
  • Krajem táhne prašivec, 1957
  • Křídlovka, 1941
  • Marné milování, 1940
  • Ortely a milosti, 1958
  • Podle plotu, 1946
  • Pohádka o brněnském krokodýlovi, 1961
  • První obrázky, 1959
  • Pulsy, 1947
  • Sólo pro dva dechy, 1983
  • Svlékání hadů, 1963
  • Šokovaná růže, 1969
  • To královské, 1966
  • Tráva se raduje, 1942
  • Veliké černé ryby a dlouhý bílý chrt, 1981
  • Žebro Adamovo, 1981
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000