Stanislav Kostka Neumann (1875-1947)
Český básník, prozaik, publicista a překladatel, literární a výtvarný kritik. Byl redaktorem mnoha novin a časopisů ('Moderní revue', 'Omladina', 'Lidové noviny', 'Tvorba'). Nedokončil obchodní akademii a v roce 1893 byl jako jeden z vůdců hnutí studentského a dělnického dorostu zatčen a odsouzen na čtrnáct měsíců do vězení. V rané tvorbě byl ovlivněn dekadentním symbolismem a individualistickým anarchismem (v letech 1897-1905 vydával kulturní a politickou revui českého anarchismu 'Nový kult'). Vrcholné období jeho básnické tvorby představují verše psané v duchu vitalismu a civilismu. V meziválečném období se přiklonil ke komunistickým a marxistickým idejím a psal agitační a bojovnou poezii, ale i filosoficky laděné sbírky namířené proti fašismu. Psal také intimní lyriku, kterou sám v literárních kritikách odmítal.

  • Anti-Gide neboli Optimismus bez pověr a iluzí, 1937
  • Apostrofy hrdé a vášnivé, 1896
  • Bezedný rok, 1938
  • Bohyně, světice, ženy, 1915
  • Bragožda, 1928
  • Dějiny lásky
  • Dějiny ženy
  • Elbasan, 1922
  • Enciány z Popa Ivana, 1933
  • Francouzská revoluce
  • Hrst květů z různých sezón, 1907
  • Jsem apoštol nového žití, 1896
  • Kniha lesů, vod a strání, 1914
  • Knihy mládí a vzdoru, 1920
  • Láska, 1933
  • Nemesis, bonorum custos, 1895
  • Nové zpěvy, 1918
  • Rudé zpěvy, 1923
  • S městem za zády, 1922-23
  • Satanova sláva mezi námi, 1897
  • Sen o zástupu zoufajících, 1903
  • Sonáta horizontálního života, 1937
  • Srdce a mračna, 1935
  • Třicet zpěvů z rozvratu, 1918
  • Válčení civilistovo, 1925
  • Zamořená léta, 1945
  • Zlatý oblak, 1932
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000