Český básník, prozaik, novinář, fejetonista,
divadelník,
literární a výtvarný kritik,
hlavní představitel generace májovců. Po maturitě na gymnáziu (1853)
studoval práva a filosofii. Byl redaktorem deníků 'Čas' (1861), 'Hlas'
(1862-64) a 'Národní listy' (1865-91) a beletristických časopisů
'Obrazy života' (1859-60), 'Rodinná kronika' (1863), 'Květy' (1865-67)
a 'Lumír' (70. léta). Ve své době byl ceněn především jako
žurnalista, jeho básnické dílo ocenila až generace lumírovců. V rané
básnické tvorbě vyjádřil svou
romantickou
rozervanost, kterou zahalil do ironie a provokativního cynismu.
Později byl průkopníkem
realistického
pohledu na svět v poezii i v próze.
Vrátil se k obrozenské tradici lidových balad, křesťanských mýtů
a historických romancí, aby je přiblížil současnému vnímání.
Stal se zakladatelem moderní české fejetonistiky - napsal přes
dva tisíce fejetonů cestopisného, zábavného, umělecko-kritického,
politického, sociálního, osvětového a kulturního charakteru.
Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil
další vývoj české žurnalistiky. Zemřel v rodné Praze.