Evropský literární směr po roce 1900, který proti převládajícímu materialismu a naturalismu staví fantazii a sílu duše. Současně se zabývá teoretickými rozbory romantiky. Uplatňuje se především ve sféře lyriky. Přední zástupci (v části svých děl): O. Wilde, G. d'Annunzio, R. M. Rilke, H. von Hofmannsthal, S. George, H. Hesse a G. Hauptmann.