Karel Poláček (1892-1944)
Český spisovatel a novinář. Vystudoval gymnázium (1912), poté pracoval jako úředník. V roce 1914 narukoval do války a na srbské frontě se dostal do zajetí. Publikovat začal v roce 1920 ('Tribuna'). Náležel k liberálně demokratickému okruhu autorů, přátelil se zejména s Peroutkou a s bratry Čapkovými. Od roku 1922 byl zaměstnán jako redaktor 'Lidových novin', kam přispíval především sloupky a soudničkami. Námětem jeho próz je lidská malost, viděná humorně i tragicky. Vedle čtenářsky úspěšných románů humoristických až satirických se pokusil o rozsáhlou fresku maloměstského života v zamýšlené pentalogii (poslední díl již bohužel nedokončil). V nejoblíbenější humorně laděné poetické próze, napsané v době okupace a vydáné posmrtně, evokuje obraz maloměstského života viděného dětskýma očima. Autor scénářů k filmům. Kvůli svému židovskému původu zemřel v osvětimském koncentračním táboře.

  • 35 sloupků, 1925
  • Bez místa, 1928
  • Bylo nás pět, 1946
  • Deník se žlutou hvězdou
  • Dům na předměstí, 1928
  • Edudant a Francimor, 1933
  • Hedvika a Ludvík a jiné povídky
  • Hlavní přelíčení, 1932
  • Hostinec U kamenného stolu, 1941
  • Hráči, 1931
  • Hrdinové táhnou do boje, 1936
  • Lehká dívka a reportér, 1926
  • Michelup a motocykl
  • Muži v ofsajdu/Muži v offsidu, 1931
  • Okresní město, 1936
  • Podzemní město, 1937
  • Povídky izraelského vyznání, 1926
  • Soudničky, 1999
  • Vyprodáno, 1939
  • Ze soudní síně, 1956
  • Židovské anekdoty
  • Žurnalistický slovník, 1934
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000