Preromantismus
Umělecké období mezi klasicismem a romantismem, kdy docházelo k odpoutání od formálních postupů klasicismu a začala se objevovat i nová témata, typická pro romantismus. V některých evropských zemích p. odpovídá osvícenskému období a národnímu obrození. V č. literatuře se projevuje p. kromě lidového čtení a div. her hlavně v díle J. Kollára a F. L. Čelakovského. Např. v anglické literatuře 2. pol. 18. století (jeho tvůrci jsou v Anglii spíše označováni za předchůdce romantismu či rané romantiky nežli za preromantiky) má s obdobými tendencemi v jiných evropských literaturách společný důraz na citovou stránku života, představivost (často i iracionální nebo mystickou), ale i odklon od přejemnělé či naopak novodobé průmyslové civilizace k oslavě přírody a lidové tvůrčí tradice. Nejvýraznějšími představiteli anglofonní preromantické literatury jsou skotský básník R. Burns a londýnský mystik W. Blake. Jistou, byť vzdálenou příbuznost s preromantismem (svým odklonem od civilizace a důrazem na fantazii) vykazuje i specifický subžánr anglofonních literatur označovaný jako gotický román, zastoupený řadou významných britských autorů konce 18. století a později i amerických autorů.

Kolektiv autorů: Všeobecná encyklopedie Universum, Odeon, Praha 2001