Renesance (znovuzrození)
V širším smyslu každý návrat či oživení dřívějších kult. jevů (ve střv. např. r. karolinská, otonská, u nás r. karlovská), v užším smyslu pak vzkříšení antiky, kt. vedlo k objevení světa a člověka (J. Burckhardt) v době přechodu od střv. k novověku (1350-1600). Předpokladem r. (termínem se rozumí pouze um. fenomény této epochy na rozdíl od lit. a myšlenkových proudů humanismu) byl především pád západoevr. kř. universalismu, oproštění člověka v souvislosti jednak s novou polit. orientací (zánik imperiální myšlenky, probuzení nár. vědomí, rozvoj městských států), jednak s orientací duchovní (nominalismus). R. se zrodila v It., kde nalezl svou nejdokonalejší podobu též uomo universale, považovaný za nejvyšší ideál duchovně i tělesně všestranného člověka (L. B. Alberti, Leonardo da Vinci).

Kolektiv autorů: Všeobecná encyklopedie Universum, Odeon, Praha 2001