Karel Schulz (1899-1943)
Český povídkář, romanopisec, divadelní kritik a parlamentní zpravodaj, člen 'Devětsilu' (roku 1926 byl vyloučen). Narodil se v Městci Králové. Po maturitě (1918) krátce studoval práva a medicínu, lékařskou fakultu však z finančních důvodů nedokončil. V polovině dvacátých let konvertoval ke katolicismu. Byl redaktorem 'Lidových novin' (1927-30), 'Lidových listů' (1930-35) a 'Národní politiky' (1935-42). Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho, ve které sugestivně zachytil obraz dějinných událostí a duchovní atmosféry v Itálii na přelomu 15. a 16. století. Zemřel v Praze.

  • Dáma u vodotrysku, 1926
  • Kámen a bolest, 1942
  • Papežská mše, 1943
  • Peníz z noclehárny, 1940
  • Princezna z kapradí, 1940
  • Prsten královnin, 1941
  • Sever-Jih-Západ-Východ, 1923
  • Skleněná panna, 1928
  • Tegtmeierovy železárny, 1922
  • V zahradách medicejských, 1942
    Balajka Bohuš: Přehledné dějiny literatury II., SPN, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Čeští spisovatelé 20. století, Československý spisovatel, Praha 1985
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha, 2000