Ondřej Sekora (1899-1967)
Český kreslíř, karikaturista, spisovatel, ilustrátor, zasvěcený znalec přírody, redaktor, sportovní komentátor a animátor sportovního dění, autor prvních pravidel ragby v Československu. Narodil se v Brně-Králově Poli, kde vychodil obecnou školu. V roce 1921 nastoupil do 'Lidových novin', díky čemuž absolvoval jako redaktor dva roční pobyty v Paříži. V roce 1928 se spolu s redakcí přestěhoval do Prahy. Řádnému studiu kreslení se začal věnovat začátkem třicátých let. Svůj originální výtvarný jazyk si vytvářel na základě životní zkušenosti a vlivu svých adoptovaných vzorů - Mikoláše Alše (1852-1913), Wilhelma Busche (1832-1908), Pietera Brueghela (asi 1525-1569) a Henri Rousseaua (1844-1910) - při každodenní práci pro noviny. K jeho charakteristickým znakům patří schopnost vyprávět příběh s mravním naučením, expresívní nadsázka a dynamická zkratka. Ze všech našich špičkových kreslířů a ilustrátorů, jakými jsou např. Josef Čapek, Josef Lada a Jiří Trnka, má coby mistr narativní figurace nejblíže k řeči animovaného filmu - sehrál v českém prostředí obdobnou roli jako v americkém Walt Disney (1901-1966). Sekorův hlavní hrdina, ztělesnění činorodosti a smyslu pro fair play, se zrodil na stránkách 'Lidových novin' v roce 1932. Po úspěšném startu v novinových seriálech vstoupil spolu s dalšími hrdiny z říše hmyzu do barevného světa dětských knih. Jeho osobní styl s dynamickým dějem a výpravnou scénou s množstvím detailů v suverénním kreslířském podání charakterových typů, v němž se slučuje obě důležité složky svého nadání - schopnost ilustrovat skutečnost a schopnost karikaturního vidění - vrcholí ve čtyřicátých letech. Spolu s Cyrilem Boudou (1901-1984) se tu stává vrcholným představitelem groteskní, výpravné figurativní ilustrace, sytící živou představivost dětského čtenáře. Význam tohoto typu "animované ilustrace" začal posléze po nástupu audiovizuálních médií ustupovat do pozadí a částečné satisfakce se dočkal až s nástupem narativní, groteskní figurace ve volném umění, ilustraci a kresleném filmu na konci šedesátých let a znovu pak v letech osmdesátých a devadesátých. V letech 1944-45 byl Sekora internován v Kleinsteinu a v Osterode. Po válce pracoval v 'Dikobrazu', po roce 1952 se věnoval pouze psaní a výtvarné práci. Sekora se rozhodně stal dětskou múzou a inspirativním vzorem řady současných autorů, jejichž kreslené příběhy provázejí další generace dětí. Zemřel v Praze.

  • Broučci na pouti, 1987
  • Brouk Pytlík, 1988
  • Chcete se podívat?, 1959
  • Čmelák Aninka, 1959
  • Ferda cvičí mraveniště, 1947
  • Ferda Mravenec, 1936
  • Ferda Mravenec ničí škůdce přírody, 1951
  • Ferda Mravenec v cizích službách, 1937
  • Ferda v mraveništi, 1938
  • Ferdův slabikář, 1990
  • Hurá za Zdendou, 1960
  • Jak Cvoček honil pytláka, 1932
  • Jak se uhlí pohněvalo, 1949
  • Knížka Ferdy Mravence, 1968 (3 díly)
  • Kousky mládence Ferdy Mravence, 1950
  • Kronika města Kocourkova, 1947
  • Kuře Napipi a jeho přátelé, 1941
  • Malířské kousky brouka Pytlíka, 1940
  • Malované počasí, 1951
  • Mravenci se nedají, 1958
  • Na dvoře si děti hrály, 1955
  • Nápady kuřete Napipi, 1961
  • O psu vzduchoplavci, 1961
  • O traktoru, který se splašil, 1951
  • Pohádka o stromu a větru, 1949
  • Pošta v ZOO, 1963
  • Sedm pohádek, 1964
  • Slabikář Ferdy Mravence, 1939
  • Slavnost u broučků, 1938
  • Štědrý večer, 1951
  • Trampoty brouka Pytlíka, 1939
  • Uprchlík na Ptačím stromě, 1943
  • Veselá knížka seriálů, 1982
  • Vesele s Ondřejem Sekorou, 1999
  • Žertíky pro malé čertíky, 1948
    Kolektiv autorů: Čeští spisovatelé 20. století, Československý spisovatel, Praha 1985
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000
    http://octopus.juristic.cz/archiv/69433/oct020