Květoslav F. Sedláček (1911-1971)
Narozen v Praze, zemřel v Praze. K. F. Sedláček pocházel z rodiny truhlářského dělníka. Vyučil se strojním zámečníkem (1925-28) v Českomoravských strojírnách v Praze-Libni a poté tam pracoval jako kovodělník. 1933 byl přechodně bez zaměstnání, 1934 nastoupil do menšího podniku ERA v Praze-Karlíně, od 1937 pracoval opět v Českomoravských strojírnách. Těsně po válce spolupracoval s rozhlasovým vysíláním Ústřední rady odborů. 1945-50 působil jako v deníku Práce, a to postupně jako reportér, zástupce vedoucího reportážního oddělení, redaktor v hospodářské rubrice a od 1949 jako druhý zástupce šéfredaktora. Od 1948 současně pracoval v tiskovém oddělení Čs.stavebních závodů a byl redaktorem podnikového časopisu Stavíme. Souběžně byl scénáristou Čs.státního filmu (1949-53). Od r.1953 působil jako spisovatel z povolání (1959-60 zástupcem šéfredaktora časopisu Plamen). Přispíval do novin a časopisů Práce, Rudého práva, Literárních novin, Nového života, Mateřídoušky, Ohníčku či Plamene. Spoluautorem scénáře filmu Dva ohně (1949), původně jeho povídka pro Práci, která vyšla pod názvem Pod komínem kruhovky. Spoluautorem několika učebnic pro základní školy (Slabikář, Čítanka pro 2.třídu). V literatuře viděl také nástroj společenské a politické agitace. Vycházeje z vlastních životních zkušeností a poznatků, učinil předmětem svého díla dělníka a svět jeho práce. Ze své původní profese si přinesl důkladnou znalost továrního prostředí, povahu jeho tvorby spoluurčovala i osobní zkušenost s nezaměstnaností a proletářská nenávist ke kapitalismu. V sociálních románech z doby hospodářské krize, které zobrazují tíživou situaci proletariátu za kapitalismu (Pod klenbou mamuta, Vítr se nevrací) jsou působivé situace existenční nejistoty spojeny také s melodramatickým podtextem a osobními problémy osob. V dalším období tvorby tvoří především díla budovatelské prózy, snažící se zachytit industrializaci země osvobozenou dělnickou třídou. Pracovní prostředí je od počátku tvorby hlavním dějištěm života Sedláčkových postav. V souladu s tím zobrazuje autor lidské osudy především jako obraz pracovního zápasu v malé cihelně (Dva ohně), v sabotáží poničeném povrchovém dole (Luisiana se probouzí) a na stavbě přehrady a traktorového závodu v odlehlém horském kraji (trilogie Závod ve stínu). Právě trilogie Závod ve stínu je naplněna extenzivní dějovostí a je pojata jako transparentní průmět historického střetu mezi odhodláním zejména komunistů zlepšit životní úroveň lidí a reakčními živly do sféry každodenního života. Stavbu přehrady zde Sedláček pojal jako velkou životní zkoušku pro její budovatele, jejichž vzájemné vztahy podává v pozadí dvojího procesu – jednak pozitivního, jak se přehrada stává věcí dělníků, jak se postupně sbližují s místními lidmi – jednak negativního; jak se stavba stává cílem záškodnické činnosti. Poněkud zintimnění stabilního Sedláčkova tématického inventáře předvedl v povídkových cyklech s odstíněnějším viděním lidských povah (Život žijí lidé, Větřík lampu nezhasne). Próza: Pod klenbou mamuta (1943) Vítr se vrací (1946) Dva ohně (1950, zfilmováno) 10000km budujícím Československem (1950) Luisiana se probouzí (1952 státní cena, přeprac.1963) Holčička s copánky (1954) Závod ve stínu 1-3 (1.Karpelanské jaro,1954; 2.Zanechte naděje,1956; 3.Hladový kámen,1960) Životy žijí lidé (1962) Stromeček jako peříčko (1963) Větřík lampu nezhasne (1965) Ostatní práce: Kdysi tu bylo pole (text k obrazové publikaci o dějinách závodu ČKD,1961) Uspořádal a vydal: Slabikář, Čítanka pro druhý ročník všeobecně vzdělávacích škol (1957)

  • (cestopis) (drama) (esej) (memoár) (poezie) (próza) (reportáž) (učebnice) (výbor) (životopis)
    ksm@seznam.cz