Ladislav Ťažký (1924)
Slovenský prozaik a publicista, představitel výrazně lyricky laděné prózy. Narodil se v Čiernom Balogu v rodině lesního dělníka. Základní školu vyšel v rodné obci. V letech 1938-40 pracoval jako příležitostný lesní dělník a na stavbě silnice Brezno-Detva. Potom začal studovat na 'Vojenském zeměpisném ústavu' v Bratislavě, kde získal odborné vzdělání kartografa. Odtud jako desátník v záloze narukoval na východní frontu, na Krym. Po vypuknutí 'SNP' byla jeho vojenská jednotka internovaná v Rumunsku. Z tábora se mu podařilo utéct, ale v severním Maďarsku ho zatkli madarští vojáci a poslali do zajetí v Rakousku. Zde pracoval na obnově bombardované Vídně až do skončení války. První rok po válce pracoval jako kreslič na technickém oddělení města Košic. V letech 1946-48 byl sociálním referentem na 'Okresním národním výboru' v Brezne, potom čtyři roky studoval v Praze na 'Vysoké škole politických a hospodářských věd'. Po skončení studia se usadil v Bratislavě. V letech 1952-57 pracoval jako referent na oddělení kultury 'ÚV KSS', potom byl tři roky vědeckým aspirantem 'Institutu společenských věd' v Praze. Po završení studia se několik let věnoval jen literární tvorbě. V letech 1967-69 pracoval v redakci deníku 'Smena', který se stal nejčastějším prostorem na jeho politické vyjadřování k událostem roku 1968, zejména k vstupu vojsk 'Varšavské smlouvy' na naše území. Za tyto postoje a názory ho vyloučili z komunistické strany a byl diskriminovaný i s rodinou. Nesměl publikovat a nemohl získat ani přiměřené zaměstnání. Zaměstnat se mu podařilo až roku 1973, kdy se stal pracovníkem 'Ústředí lidové umělecké výroby', kde zůstal až do roku 1979, tři roky pracoval jako stipendista 'SLF' na 'VD GN'. Odtehdy se věnuje výlučně literární a publicistické tvorbě. Po listopadu 1989 se stal čestným předsedou 'Spolku slovenských spisovatelů' a členem předsednictva 'Matice slovenské'. V současnosti vykonává čestnou funkci předsedy prezidia 'Matice slovenské'. Dvakrát byl kandidátem na prezidenta Slovenské republiky. Žije v Bratislavě. Do literatury vstoupil v polovině 50. let časopisecky publikovanými povídkami a fejetony. Debutoval roku 1962 dvěma sbírkami povídek zakotvených v rodném kraji. Další tři knihy naplno potvdily autorův epický talent. Dominantním tématem jeho próz jsou zkušenosti z druhé světové války, život slovenské vesnice v období kolektivizace, otázky životního prostředí a vztahu člověka k přírodě a hledání smyslu života. Jeho dílo našlo ohlas i v zahraničí, mnoho próz bylo preloženo do cizích jazyků a oceneně nejvyššími cenami. Má za sebou i bohatou divadelní, filmovou a úspěšnou rozhlasovou tvorbu.

  • Aj v nebi je lúka, 1985
  • Amenmária: Sami dobri vojaci, 1964
  • Dunajské hroby, 1964
  • Dvanásť zlatých monarchov, 1992
  • Evanjelium čatára Matúša, 1979 (2 díly)
  • Fantasticka Faidra, 1991
  • Host majstra Certa, 1962
  • Kŕdež divých Adamov, 1965
  • Kto zabil Abela?, 1991
  • Literarne vrasky
  • Ludia nie su anjeli
  • Márie a Magdalény, 1983
  • Marsalova dcera, 1993
  • Ocami putnika
  • Pivnica plná vlkov, 1969
  • Pochoval som ho nahého, 1970
  • Pred potopou, 1988
  • Prosim
  • Samí dobrí vojaci
  • Smrt obchadza stadiony, 1990
  • Testament svedomia, 1996
  • Utek z Neresnice, 1998
  • Vojensky zbeh, 1962
  • Vystupila z obrazu, 1998
  • Zastavte palbu!
  • Zime s citom v krase
  • Zjavenie Sabiny, 1993
    Kolektiv autorů: Všeobecná encyklopedie Universum, Odeon, Praha 2001
    http://www.studentske.sk/web.php?sk=ladislav_tazky.html&pred=osobnosti