Anna Maria Tilschová (1873-1957)
Česká spisovatelka, představitelka mladší vlny sociálně-naturalistické prózy. Po absolvování 'Vyšší dívčí školy' studovala na filosofické fakultě. V letech 1925-28 redigovala časopis 'Nová žena'. Po Karlu Čapkovi vykonávala od roku 1933 funkci předsedkyně 'PEN-klubu'. V rané tvorbě navázala na tradici realistických žánrových obrázků a impresionistických povídek 80. a 90. let. Těžištěm jejího díla jsou romány z měšťanského prostředí, románové kroniky a prózy o vztahu rodičů a dětí v rozpadajících se tradičních rodinách. Podala široký obraz vzájemně propojených rodinných, generačních a sociálních konfliktů. Dějově bohaté a psychologicky pojaté jsou romány o výjimečných uměleckých osobnostech (napsaných mj. na motivy osudů Antonína Slavíčka (1870-1910) či Josefa Mánesa (1820-1871) a jeho rodiny), z prostředí intelektuálního (prózy zejména o životech univerzitních profesorů) a lékařského. Zemřela v Dobříši.

  • Alma mater, 1933
  • Černá dáma a tři povídky, 1924
  • Dědicové, 1924
  • Fany, 1915
  • Haldy, 1927
  • Hoře z lásky
  • Hříšnice a jiná próza, 1918
  • Matky a dcery
  • Na horách, 1905
  • Návrat
  • Orlí hnízdo, 1942
  • Sedmnáct povídek, 1904
  • Stará rodina, 1916
  • Synové, 1918
  • Tři kříže
  • U Modrého kohouta
  • Vykoupení, 1923
    Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993
    Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2000