Ukrajinský prozaik, bratr Hryhira Ťuťunnyka. V letech 1938-41 studoval na univerzitě v Charkově, kterou ukončil až po válce (1946). Nejprve působil jako učitel, od roku 1956 pracoval v redakci časopisu 'Žovteň'. Svými prvními verši debutoval roku 1936 v novinách 'Bilšovyk Ziňkivščyny', poté se zaměřoval hlavně na prózu. Román, za který mu byla posmrtně udělena cena Tarase Hryhorovyče Ševčenka, je považován za zásadně novou linii ukrajinské doby tehdejší doby. Dominantou Ťuťunnykovy tvorby je lyricko-epické líčení života na venkově, který vyvstává ze stránek románu jako soběstačný a kompaktní celek. Napsal i román o kolektivizaci Západní Ukrajiny. Zemřel v rodné vsi Šylivka na Poltavsku.