Johann Wolfgang von Goethe - Utrpení mladého Werthera (1774)
Dvoudílný milostný román v dopisech. Ústředním motivem je tragické ztroskotání nadaného a senzitivního mladého muže jednak v lásce k Lottě, snoubence a později ženě jeho přítele Alberta Kestnera, jednak v úsilí o seberealizaci v zaměstnání a ve společenském životě. První část končí Wertherovým útěkem z Lottina městečka Walheimu. Druhá část začíná záznamem hrdinových zkušeností z pobytu na novém působišti na velvyslanectví, pokračuje líčením návratu k Lottě a končí jeho sebevraždou. Wertherovy dopisy jsou podávány jako "skutečné", rámcuje je "vydavatelův" úvod a závěrečná zpráva o hrdinově smrti. Zvolený tvar citově zainteresovaného vyprávění v první osobě umožnil postavit do středu díla bohatý vnitřní svět hlavního hrdiny. Líčení Wertherových duševních stavů poskytlo zdání naprosté autenticity.

Román, spadající do Goetheova období 'Sturm und Drang', založil autorovu světovou slávu. Autobiografické pozadí tvoří soudní praxe ve Wetzlaru a jeho přátelství ke snoubence Alberta Kestnera. Předlohou vlastního dějového vyústění byla sebevražda Goetheova kolegy (mladého právníka a filosofa), která se stala senzací a dala podnět k úvahám o právu člověka na smrt vlastní rukou. Román měl velký ohlas, vyvolal celou vlnu sebevražd a zasáhl i do evropské módy.


Kolektiv autorů: Slovník světových literárních děl A-L, Odeon, Praha 1988