Německý biolog a
idealistický filosof, univerzitní
profesor v Lipsku. Politický odpůrce fašismu. Pracoval v
oboru experimentální embryologie. Vycházel z Huma a zejména
z Kantova kriticismu. Byl zastáncem
vitalismu ve
výkladu životních jevů, pro něž předpokládal zvláštního
vitálního činitele, kterého nazval entelechie (tvořivý
životní princip), respektive duše. Entelechie pracuje i
bez vztahu k vědomé vůli. Ví, co udělat, aby se zhojila
rána, řeší za nás matematickou úlohu, ovšem sama sebe si je
má jednající duše vědoma pouze ve formě vědomého vědění
mého "já". Pod vlivem Schopenhauera
Driesch předpokládal, že všechny duše pocházejí z jedné
veliké společné nádrže. Dokonalý sociální řád je nutným
a výsostně žádoucím a naléhavým prostředníkem nebo průchodiskem
na cestě za dalšími a dalšími cíli směrem k absolutní, ale asi
nedosažitelné mravnosti.
Člověk a svět (Der Mensch und die Welt)
Mravní čin (Die sittliche Tat)
Nauka o skutečnosti (Wirklichkeitslehre)
Řádosloví (Ordnungslehre)
Tělo a duše (Leib und Seele)
Základní problémy psychologie (Grundprobleme der Psychologie)
Kolektiv autorů: Příruční slovník naučný, Akademie věd, Praha 1962-67
Neff Vladimír: Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, Družstevní práce, Praha 1948