Fjodor Michajlovič Dostojevskij - Zločin a trest (1865-66)
Román o šesti částech s epilogem, základní dílo ruské realistické literatury. Chudý petrohradský student Rodion Raskolnikov se rozhodne zavraždit starou lichvářku (a její sestru), jejíž život nemá pro nikoho cenu. Raskolnikovův zločin nevyplynul ze sobeckých nebo zištných pohnutek. Ani po vraždě nepřestává věřit ve svojí teorii o právu silných jedinců překračovat morální zákony a dopouštět se třeba i zločinů. Podaří se mu zahladit stopy, ale dostává se do těžké psychické krize. Prostřednictvím notorického opilce Marmeladova se seznámí s jeho dcerou Soňou, která mu radí, aby přijal trest. Přestože policejní inspektor zatkne člověka, jenž se k vraždě dobrovolně přiznal, je přesvědčen o Raskolnikovově vině, kterou však nemůže dokázat. Po tuhém vnitřním boji se Raskolnikov přiznává k spáchanému zločinu a je odsouzen na nucené práce. Soňa jej provází na Sibiř, kde svou prostou a nesobeckou láskou způsobí hrdinův duševní přerod.

Dostojevskij v tomto proslulém románu obžaloval přebujelý individualismus, který považoval za zhoubný a zločinný příznak člověka tehdejší doby.


Balajka Bohuš: Přehledné dějiny literatury I., SPN, Praha 1992
Kolektiv autorů: Slovník světových literárních děl A-L, Odeon, Praha 1988