Italský spisovatel, po Giovannim Vergovi nejvýznamnější italský romanopisec. Narodil se v Terstu. V jeho díle se křížila italská kultura se středoevropskou a projevil se vliv francouzského a ruského realistického románu, Schopenhauerovy filosofie a Freudovy psychoanalýzy. Hlavní postavy románů obměňují typ "zbytečného" člověka, netečného k životu a neschopného činu, a ztělesňují společenskou krizi na přelomu 19. a 20. století. Samotné prózy, vyvíjející se od naturalistického verismu k neorealismu, jsou charakteristické metodou introspektivní analýzy. Zemřel ve městě Motta di Livenza.